Eigasai 2019  / 2019

12. ROČNÍK FESTIVALU JAPONSKÉHO FILMU A KULTURY Letošní výběr na 12. ročník EIGASAI vzešel kompletně z nabídky filmové kolekce The Japan Foundation a zaměřuje se na filmy s tematikou každodenního života a japonské identity od druhé světové války až po současnost. Zástupcem historického žánru je film Prasata a válečné lodě od klasika japonské kinematografie Šóheie Imamury. Jeho zařazení v roce zemského kance není zcela náhodné, na to si ale počkejte až do závěrečných scén. Nositel dvou zlatých palem z Cannes v tomto raném filmu z roku 1961 rozehrává příběh jakuzy, amerických vojáků i prostých lidí na vojenské základně v Jokosuce. Ostatních šest hraných filmů z letošního programu spojuje téma hledání identity dnešních Japonců a jejich \„místa pod sluncem“. Filmy reflektují svébytné \„japonské“ rysy různých vrstev současné společnosti. Zahajovací film festivalu Bublina vykresluje rustikální japonskou horskou vesnici a povahu místních obyvatel, kteří pomohou najít útočiště a nakonec i místo pod sluncem mladému zločinci z velkoměsta. Tímto filmem bychom rádi vzdali hold hlavní herečce Ecuko Ičihaře, která odešla do filmového nebe v lednu letošního roku. S válečným traumatem se ve filmu Věčné sakury vyrovnává starý venkovský učitel, který ve svém sadu šlechtí novou odolnou odrůdu sakury jako symboly duší zbytečně padlých vojáků. Sadař nachází svou identitu v šíření poselství míru pro celý svět, i když svou podivínskou zarputilostí působí své rodině těžkosti. Malá hrdinka filmu Propletení řeší naopak velmi intimní problém své rodiny - složitý svět sexuality své matky a transgender partnerky svého strýce, která se na krátký čas stává její opatrovnicí. Kdo je a kdo není \„skutečná“ matka zjistíte z pohledu tří generací žen. Stárnoucí japonské populace si s humorem všímá film Starci v orchestru, ve kterém se mladá učitelka, ne zcela dobrovolně, ujímá jako dirigentka venkovského orchestru složeného z aktivních, ne však zcela virtuózních, interpretů-důchodců. Ale i lidé ve vysokém věku touží po plnohodnotném společenském životě. Mladou generací čerstvých vysokoškolských studentů se zabývá film Dobrák Jonosuke, který pojednává o upřímném a nesmělém venkovském chlapci, jenž prožívá v Tokiu svůj první romantický vztah. Díky své naivitě a dobrému srdci se Jonosuke pro své okolí stává kladným vzorem, neboť překypuje otevřeností v uzavřeném a často bezcitném světě japonského velkoměsta. Vedle hraných filmů představujeme i tři celovečerní dokumenty. Továrna na ústřice reprezentuje umělecký film sledující observační metodou život lovce ústřic, který vyvázl z fukušimské tragédie a nachází novou životní šanci daleko od domova. Konfrontuje se s japonským xenofobním přístupem k cizincům v přístavním městě, kam do továrny přicházejí pracovat dělníci z Číny, kteří stejně jako on hledají nový život a nové příležitosti daleko od svých domovů. Legendární cestovatelské duo, Miroslav Zikmund (který se letos v únoru dožil úctyhodného životního jubilea 100 let) a Jiří Hanzelka (1920-2003). V Japonsku strávili v roce 1963 sedm měsíců, aby křížem krážem projeli všechny ostrovy. Na svých cestách zaznamenávali jak Japonsko tradiční, tak moderní. Pro tyto dva české bytostné dobrodruhy byl místem pod sluncem celý svět, ale pro Japonsko měli zvláštní slabost a dokonale zaznamenali realitu 60. let. Krátké filmy, které vám nabízíme, nikdy nebyly na velkém plátně kina uvedeny. Dokumentární film z produkce NHK Na kole kolem Japonska ukazuje krásy Japonska a vysokou úroveň současné japonské televizní dokumentaristiky. Pro dětské diváky a celou rodinu jsme do sobotního odpoledního programu zařadili animovaný film Prázdniny s vodníčkem Kúem, malinkým kappou v moderním velkoměstě. Děkujeme, že festivalu EIGASAI zachováváte přízeň a těšíme se na viděnou v kině Lucerna od 18. – 24. března 2019.

Program-prazskych-kin.cz